Proč zrovna dech pomáhá při zvládání stresu?

Jak často prožíváme situace, kdy toho všeho máme zkrátka „nad hlavu“? Ano, jsme ve stresu! Cítíme vzrůstající vnitřní napětí nebo vnímáme zátěž, která je mnohdy vyšší, něž naše schopnosti nebo možnosti tuto situaci zvládnout.

Spouštěče mohou být různé. V dnešní společnosti převládají hlavně stresory psychické povahy. A co mezi ně patří? Odpovědět na tuto otázku je celkem těžké. To, co je stresorem pro jednoho člověka, může být „požehnáním“ pro jiného.

Exotická dovolená může být splněným snem nebo hororem v závislosti na tom, kdo tuto skutečnost prožívá. U některých lidí může pouhá myšlenka na let či týden dovolené v přítomnosti tchýně být pořádnou stresovou situací.

Co se děje během stresové reakce s naším tělem?

V dřívějších dobách, kdy jsme byli více spojeni s přírodou, bylo působení stresoru na naše tělo spíše krátkodobé a mělo ochranný charakter. Při setkání s medvědem jsme v podstatě měli dvě možnosti – boj nebo útěk.

V dnešní době může být pomyslným medvědem třeba šéf v práci, se kterým obvykle nemůžeme bojovat či před ním utéct pryč. A tak v hlavě neustále a někdy také velmi dlouho nosíme starosti týkající se naší práce. Vše obvykle trvá tak dlouho, než konflikt nepomine nebo v krajním případě nepodáme výpověď. Zažíváme tím chronický stres, který už nemá ochranný, ale poškozující charakter na naše tělo.

K vyvolání stresové reakce pak stačí pouhá myšlenka na potíže v práci. A nemusí se jednat pouze o práci. Každá pro Vás stresující myšlenka a s ní spojený pocit (hlavně strach či frustrace) se s opakovaným přemýšlením a prožíváním stává intenzivnějším s větší odezvou na těle, které se takto nemůže navrátit ke své rovnováze. K pomyslnému boji je pak spotřebována i velká dávka energie a dostavuje se pocit únavy a vyčerpání.

Co tedy můžeme dělat?

Doporučení typu „vyhýbejte se stresu“ se mi zdají být spíše neefektivní. Stresující situace tady byly, jsou a ještě budou. A mnohdy nám napomáhají k osobnímu růstu, i když vyrovnat se s nimi není vůbec jednoduché.

Důležité je, aby netrvaly příliš dlouho a my byli schopni navrátit náš organismus co nejdříve do určitého klidu.

Jak to provést?

Během stresu dochází k vyplavení stresových hormonů (adrenalin, noradrenalin). Toto je ovlivněno prostřednictvím autonomního nervového systému, který řídí aktivitu našich vnitřních orgánů a napomáhá v udržování vnitřní rovnováhy. Má dvě základní části – sympatikus a parasympatikus. Právě aktivace sympatiku je základem stresové odpovědi organismu, která předchází „boji či útěku“. Naopak parasympatikus je více aktivní po jídle a během odpočinku.

Během dne, který je plný obav, strachů a starostí tak převládá aktivace sympatiku a parasympatikus je tím utlumen. Jak je ale možné znovu nastolit rovnováhu a přenastavit náš nervový systém tak, abychom byli schopni i během chronické stresové události alespoň na nějaký čas naše starosti či strachy vypnout?

Klíčem je náš dech. Autonomní nervový systém pracuje převážně nezávisle na naší vůli. Naše dýchání probíhá z velké části automaticky, takže např. při spánku nemusíte myslet na to, že se máte nadechnout. Ale! Zároveň můžete vědomě ovlivňovat některé parametry svého dechu, např. délku, frekvenci apod. Dýchání tak stojí na pomezí volní a autonomní aktivity.

Během dýchání je pak důležitá koncentrace na tuto samotnou činnost. Tím mnohem snáze opouštíme stresující myšlenky a přepínáme náš nervový systém více do aktivity parasympatiku. Tělo konečně nemusí „bojovat“ a může se věnovat své obnově. Zde funguje mnohem lépe náš imunitní systém. Zažíváme pocit zklidnění, úlevy a odpoutání. Zároveň již neztrácíme tak výrazně svoji energii.

Mindfulness

Právě mindfulness je skvělým nástrojem při práci se stresem. Využívá k tomu nejrůznější techniky včetně těch dechových. Díky dechu tak můžeme trénovat schopnost uvolnit se do stresových situací. A to je v dnešní době více než třeba…

Praktické tipy na cvičení pak najdete v příručce JAK LÉPE ZVLÁDAT STRES SNADNOU ZMĚNOU VAŠEHO DECHU