Přínos mindfulness pro naše tělo

I když v něm žijeme, ne vždy ho vnímáme a rozumíme všem signálům, které nám dává. Přesto k nám naše tělo stále promlouvá.

Mezi příznaky „narušené“ komunikace či propojení s tělem může patřit:

  • Častá únava a pocity nedostatku energie
  • Nervozita, roztěkanost a poruchy koncentrace
  • Překračování fyzických hranic těla, které vede k nejrůznějším bolestem či zraněním
  • Překračování psychických (osobních) hranic, časté sebezapírání či sebeobětování
  • Bolesti hlavy (mnohdy přemíra myšlenek, kdy nepociťujeme zákl. potřeby těla – žízeň, hlad atd.)
  • Poruchy imunity (více o souvislosti mezi fyzickými/psychickými hranicemi a imunitou najdete v příručce JAK LÉPE ZVLÁDAT STRES SNADNOU ZMĚNOU VAŠEHO DECHU)
  • Nejrůznější chronické bolesti
  • Pocit napětí v těle a omezená schopnost relaxace
  • Poruchy spánku

Primárně ale tělo nemluví o minulosti nebo budoucnosti…

Naše tělo funguje v přítomnosti.

Ono je v přítomnosti – tady a teď. Pokud se k němu tedy chceme přiblížit a pochopit jeho potřeby, pak se i my musíme napojit na přítomný okamžik. Často to obnáší dostat se z naší mysli, která se zaměřuje na události minulé nebo naopak budoucí, zpět do našeho těla.

A přesně tomuto „umění“ učí mindfulness (všímavost). Využívá k tomu nejrůznější techniky, ve kterých nás propojuje s tělem – nejčastěji skrze dech, smysly či pocity.

Dech

Je skvělým pomocníkem pro zakotvení pozornosti v našem těle. Dýchat nemůžeme v minulosti nebo přítomnosti. Dech se děje nyní. Navíc je dynamickým jevem, který nějakým způsobem pohybuje naším tělem, i když se třeba nacházíme ve „statické“ poloze. Snáze pak můžeme pozorovat to, co se hýbe (náš hrudník, břicho atd.).

Navíc je dech určitým způsobem propojen s nastavením naší nervové soustavy. Změnou dechu pak můžeme ovlivňovat její dráždivost. A to je úžasná schopnost, která nám dává možnost aktivně podpořit svoji imunitu, trávení či regeneraci těla.

Mindfulness nás seznamuje s možnostmi, jak začít pozorovat svůj dech, abychom postupně došli ke zklidnění a stavu, ve kterém převládá aktivita parasympatického nervového systému. Právě ten je spojen se samoléčebnými procesy těla.

Smysly

Smysly nás propojují s okolním světem. Pokud se zaměřujeme na to, co nyní vidíme, slyšíme, chutnáme, cítíme nebo čeho se dotýkáme, pak nemůžeme být v hlavě se svými starostmi, plány apod. Můžeme ale pozorovat, co všechny ty podněty dělají právě s naším tělem.

Velmi známá je „rozinková praxe“, kdy se snažíme vychutnat rozinku (případně kousek čokolády nebo ovoce) všemi smysly. Očima zkoumáme její tvar, prsty vnímáme strukturu, nosem vůni a teprve poté si ji vložíme do úst, kde ji ještě před spolknutím chvíli ponecháme „rozpustit“ a postupně si uvědomujeme její chuť.

Chutná totiž zcela jinak než ta, kterou jsme v rychlosti spolkli.

Pocity a emoce

Jsou v podstatě jazykem našeho těla. Jejich respektování či nerespektování ovlivňuje hranice těla a já osobně bych řekla, že i takové pomyslné hranice naší duše. Pokud nejsme v souladu se sebou samými, pak je to právě naše tělo, které působí jako barometr.

Věnovat pozornost našim pocitům je proto nesmírně důležité. Hlavou si odůvodníme ledacos, ale tělo zkrátka neoklameme. Je třeba si připomenout, že kromě vědomé složky mozku je tam také ta nevědomá část. A i tu prostě musíme brát do svého celku.

Díky mindfulness můžeme opět začít lépe vnímat tyto signály, které nám tělo dává. Jednou z technik pro znovunavázání kontaktu s vlastním tělem je tzv. body scan. Při ní se prochází vědomou pozorností celé tělo (nebo jeho konkrétní části) a bez hodnocení pozorujeme pocity (případně i necitlivost), které se v daných oblastech objevují.

Techniky v praxi

Mindfulness nás také učí integrovat tyto techniky do běžného života skrze tzv. neformální praxi. Zaměřit svoji pozornost na dech, smysly či na to, co zrovna v těle prožíváme totiž můžeme prakticky kdekoliv. Při jídle, chůzi do práce, během nákupu, úklidu nebo třeba ve sprše.

Vyzkoušet můžete třeba vědomé umývání nádobí. Pozorujete proud tekoucí vody, vnímejte její teplotu a počitky v oblasti rukou. Můžete přičichnout k prostředku na mytí nádobí nebo si pustit třeba svoji oblíbenou hudbu a k tomu si zatančit. Možná pak zjistíte, že Vás i takové činnosti začnou bavit nebo alespoň ztratí určitou míru otravnosti.

Mindfulness se tak stává všestranným pomocníkem pro naše tělo i duši.

Martina Závišková
Mojí profesí je probouzet v lidech zájem o vnímání vlastních pohybových návyků a rozkrývat příčiny jejich zdravotních potíží prostřednictvím pozorování těla, pohybu a emocí. Jsem fyzioterapeut a pracuji také jako certifikovaný lektor jógy. Ve své bakalářské a diplomové práci jsem se věnovala psychosomatickým souvislostem v pohybovém aparátu a od té doby mě toto téma nepřestává fascinovat. Více informací o mně zjistíte zde.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.