Nemůžeme stoupat jenom vzhůru

Nejen jaro je plné rozvoje a růstu. Mnoho z nás si zamilovalo právě toto roční období i ve svém životě. Tak se snaží růst v práci, osobních vztazích a v mnoha dalších oblastech.

A tento rozvoj je samozřejmě velice důležitý, ale i on má své limity.

Možná se při té vší expanzi přeci jen zapomíná na velmi důležitou skutečnost. Totiž, že i to jaro v přírodě netrvá věčně…

A touha po růstu je patrná i v oblasti nejrůznějších pohybových aktivit. Sportovci překonávají sami sebe, kulturisté neustále zvětšují svoji svalovou hmotu a gymnasté či jogíni pak třeba rozsahy v kloubech.

Nikdy nekončící růst?

Když se nám daří, rosteme. Stoupáme po schodech vzhůru. Jenže pak může přijít něco, co nás vyvede z rovnováhy i naší cvičební kondice. Nemoc, úraz, narůstající pracovní povinnosti, narození dětí nebo jakákoliv jiná změna, ve které je pro nás obtížené nebo i nemožné pokračovat ve zlepšování naší „fyzičky“.

A jsme frustrovaní. Jako by nás někdo shodil pod všechny ty schody, které jsme tak pracně zdolávali.

Mnohdy pak máme pocit, že musíme vše opět vyjít od začátku. Že vlastně začínáme od nuly. A často máme chuť celé to cvičení prostě zabalit a snad už se k němu ani nevracet…

Má to tak kde kdo

Podobný problém jsem řešila s nemalým množstvím pacientů, jógových klientů, mých přátel i sama s sebou. Nespočet lidí se tímto trápí.

Když jsem se o tom s nimi bavila, objevila se mi jedna zajímavá souvislost. Mnoho z nás totiž věří představě, že cvičení je činnost, ve které se musíme neustále zlepšovat. A to především po té kvantitativní stránce.

Včera 50, tak dnes 100 kliků! Jedině tak se můžeme bavit o skutečném cvičení!?

Jenomže nic neroste věčně. Příroda také nefunguje lineárně, nýbrž cyklicky. Po období jara a léta pak přichází období zklidnění a odpočinku v podobě podzimu a zimy.

Když do cvičení vleze zima

A se cvičením je to vlastně velmi podobné. Jen ta zima může mít podobu nemoci, úrazu či velké pracovní zátěže.

Možným řešením je snaha o to, aby zima v našem těle nezakořenila natrvalo. Po určité době by měla opět pustit místo jaru. I kdyby to mělo být po stopadesáté! Vždyť roční období se u nás střídají také od nepaměti a jednou jsou v našem subjektivním hodnocení „lepší“ a jindy „horší“.

Není tedy vlastně kam spěchat a za každou cenu se přemáhat. Změny naší fyzické kondice jsou stejně nevyhnutelné jako změny v přírodě. Je to zcela přirozené!

Jak se k tomu postavit?

  • Začínejte s klidným svědomím cvičit stále znova a znova. Když své tělo začnete více pozorovat, pak pravděpodobně zjistíte, že to nikdy není od nuly. Vždy něco z předchozích zkušeností v těle přetrvává.
  • Spíše než na kvantitu, se zaměřte na kvalitu cvičení. V té se totiž dá růst mnohem výrazněji a s větším bezpečím pro naše těla.

S respektem k Vám i Vašemu cvičení,

Martina

Martina Závišková
Mojí profesí je probouzet v lidech zájem o vnímání vlastních pohybových návyků a rozkrývat příčiny jejich zdravotních potíží prostřednictvím pozorování těla, pohybu a emocí. Jsem fyzioterapeut a pracuji také jako certifikovaný lektor jógy. Ve své bakalářské a diplomové práci jsem se věnovala psychosomatickým souvislostem v pohybovém aparátu a od té doby mě toto téma nepřestává fascinovat. Více informací o mně zjistíte zde.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Jak lépe zvládat stres snadnou změnou Vašeho dechu

    Stáhněte si příručku zdarma!

  • Nejnovější články
  • Kategorie