Pomáháme svým dětem nalézt oporu?

Snad každý rodič se snaží dopřát svému dítěti to nejlepší. Péčí počínaje a mnoha věcmi denní potřeby konče. A tak ještě, než spatří světlo světa, mají už obvykle rodiče nakoupeno mnoho nezbytností a často i množství zbytečností (jak se později většinou také ukáže 😊).

S přibývajícími měsíci věku dítěte pak roste i množství věcí v domácnosti. Maminka i tatínek se dítěti snaží dopřát minimálně vše, co považují za nezbytné.

Hrazdička nebo interaktivní podložka?

K tomuto se často řadí i nákup hrazdičky či nějaké interaktivní podložky pro dítě. A reklamy bývají velmi lákavé. Slibují množství nejrůznějších stimulů pro rozvoj dětské motoriky a jeho smyslů. Mnohdy hýří množstvím barev i krásných vzorů. Rovněž se mohou lišit materiály, ze kterých jsou vyráběny.

Rodičům tak množství nepřeberných výrobků nijak neusnadňuje konečnou volbu. Rozhodování pak může být ještě náročnější v případě nákupu přes internet, kde si na dané výrobky nemohou „šáhnout“ a musí se spokojit hlavně s jeho popisem a případnými recenzemi.

Myslím si, že většina lidí pak výsledný produkt zvolí podle zdravotní nezávadnosti materiálu, vzhledu, množství funkcí stimulujících smysly a také ceny. Určitě jsou to velmi důležitá kritéria. Ale něco tady stále ještě chybí.

Proč to vlastně kupujeme?

Je totiž potřeba si uvědomit, za jakým účelem tyto pomůcky vlastně jako rodiče (či kdokoliv jiný z rodiny) svým dětem kupujeme. Obvykle chceme nejen dítě zabavit, ale podpořit také jeho psychomotorický vývoj (jak je také v reklamě často zmiňováno). Jenomže některé výrobky mohou za určitých okolností spíše rozvoj dítěte brzdit či ještě hůře, narušovat.

Můj výběr

Já osobně jsem měla při výběru hrazdičky celkem jasno. Můj výčet se rovněž shodoval s výše uvedenými kritérii. Jen jsem tam měla jednu podmínku navíc. A tou byl druh použitého materiálu na podložku.

Díky tomuto požadavku se můj výběr rapidně zmenšil a bohužel, stejně nedopadl nejlépe. Nákup přes internet se tak nestal v mém případě ideálním řešením při výběru takovéto pomůcky. A hned Vám vysvětlím také proč.

Podložky a psychomotorický vývoj dítěte

Hrazdičky a interaktivní podložky jsou určeny hlavně dětem do zhruba prvního roku života nebo přesněji do doby, než se naučí více pohybovat a prozkoumávat okolní prostředí, takže na podložce už obvykle vydrží jen velmi krátce. Samozřejmě s hračkami, které bývají jejich součástí, si dítě vyhraje i v následujících měsících a možná i letech.

Právě v tomto období probíhá velice důležitý psychomotorický vývoj vedoucí k vertikalizaci a postupné chůzi dítěte. Kromě polohy dítěte na zádech je také nezbytná poloha na břiše. A aby mohlo dítě zvednout hlavu, provést úchop či se po podložce přemístit, potřebuje tzv. OPORU. Zkrátka musí se kvalitně zapřít o podložku či podlahu, na které se nachází.

Tyto opěrné body se během vývoje vzpřimování v prvním roce života dítěte nacházejí na končetinách. Kvalitní pohyb dítěte vpřed či odlehčení jedné horní končetiny k úchopu je možné pouze v tom případě, že tah svalů končetin je směřován k opěrnému bodu (k podložce).

Pozor, klouže to!

Jistou nevýhodu pak mohou hlavně u menších dětí, kde teprve startuje proces vzpřimování, představovat právě podložky, ale i podlahy s kluzkým materiálem. Nezřídka se pak můžeme stát svědky toho, že se dítě chce na podložce vzepřít, ale končetiny mu podjíždějí či se dokonce „rozjíždějí“ do stran.

Dítěti pak mohou tyto povrchy v závislosti na délce pobytu ztížit jeho vývoj a pokud se u něj vyskytují nějaké pohybové patologie, pak je mohou ještě prohloubit! Zvláště se manifestují na kvalitě vzpřimování, které pokud je narušeno, pak je velmi vysoká pravděpodobnost výskytu vadného držení těla či poruch v oblasti dolní končetiny a nohy (plochonoží, vbočené kotníky apod.) hlavně v pozdějším věku.

Pokud je tedy podložka či podlaha z materiálu, na kterém dítě při pokusu o vzepření podklouzává, má zhoršeny podmínky k vytvoření kvalitní opory.

Zdravé dítě, které má optimální psychomotorický vývoj, by ale mělo být (alespoň dle názorů některých odborníků) schopné si i s těmito ztíženými podmínkami poradit, pokud jim tedy není vystaveno po nepřiměřeně dlouhou dobu.

Může to být problém?

Nejen pro rodiče ale může být potíž v tom, jak poznat, zda-li má jejich dítě optimální psychomotorický vývoj – často ani lékaři a fyzioterapeuti se jednoznačně neshodnou. Takže například lékař nemusí spatřovat problém tam, kde ho fyzioterapeut už začíná vnímat. A přirozeně rodič nemusí vůbec tušit, že by mohl být někde problém.

Na druhou stranu není třeba ani hned panikařit a každou odchylku považovat za vážné ohrožení na vývoji dítěte. Pokud máte jakékoliv pochybnosti týkající se psychomotorického vývoje Vašeho dítěte, obraťte se na odborníky se specializací na děti. V případě neshod a nejasností v diagnóze je pak dobré navštívit i více různých odborných pracovišť.

Co tedy dělat?

Vycházejte z věku dítěte a prostředí, ve kterém se bude pohybovat. Pokud máte velmi malé dítě ve věku cca 3 měsíce, pak může ležet na zádech i na kluzkém povrchu delší dobu. Když ho budete dávat na břicho, tak je zpočátku lépe zvolit takový povrch, kde si snáze vytvoří oporu pro postupné zvedání a kontrolovat i dobu pobytu, která by neměla být zpočátku příliš dlouhá. A délka je tady opravdu individuální. Dítě se pak obvykle ozve pláčem nebo můžete zpozorovat, že začíná být v pozici již více pasivní (tj. zjednodušeně padá k zemi, ramena vyjíždějí k uším, více se prohýbá v zádech apod.).

Jakmile je dítě starší a začne být více aktivní, pak je vhodné mu dopřát i variabilitu povrchů a pobyt na kluzkém povrchu by neměl (opět ale v závislosti na čase a zdravotním stavu dítěte) už tolik vadit.

A jak dopadl můj nákup?

Protože jsem hrazdičku kupovala v době, kdy mé dítě mělo zhruba 3 měsíce, tak jsem byla rozhodnuta pro neklouzavý materiál.

Po důkladném prozkoumávání a intenzivním „zoomování“ fotek výrobků jsem objevila asi tři, které se zdály být z nepodkluzujícího materiálu a ne příliš vypolstrované. Zvolila jsem tedy jednoho vítěze a slavnostně po rozbalení doručené krabice i složila. Jaké bylo mé překvapení, když jsem uviděla podložku této hrazdičky z lesknoucího se a kluzkého materiálu, která vypadala zcela odlišně od fotografie z internetového obchodu.

Byla jsem velmi zklamaná a uvažovala, jak celou situaci vyřeším. Nakonec jsem ale zjistila, že při otočení podložky z druhé strany je zcela odlišný a hrubší povrch. Bylo vyhráno! Podložka šla ke konstrukci nakonec připojit i z druhé strany. Sice jsme přišli o krásné vizuální stimuly v podobě podmořského světa, ale nechtěla jsem riskovat, že by tato podložka mohla udělat nějakou „neplechu“ ve vývoji mého dítěte.

Na co dát ještě pozor!

Určité nebezpečí představují také podložky naplněné vodou, vzduchem či jinak nestabilní. Vytváří totiž balanční prostředí, které vyžaduje výraznější zapojení svalů ke stabilizaci těla. Takže se dítě na takové podložce mnohem rychleji svalově unaví a pokud nemá ideální motorický vývoj, mohou se potíže opět zvýraznit.

Opatrnosti je také třeba na místě při nákupu podložky s polštářkem. Dítě v poloze na bříšku si má na něj lehnout hrudníkem a výrobce obvykle slibuje „pohodlné sledování hraček“, se kterými si má takto hrát. Nutno dodat, že tady výrobce svůj slib skutečně dodrží. Dítě je v podstatě nuceno být „pohodlné“, protože se nemůže kvalitně vzepřít o horní končetiny a optimálně zapojit mimo jiné také břišní svaly nezbytné pro správné napřímení páteře. Pokud je do této pomůcky dáváno často, může být (a tady je to opravdu dosti pravděpodobné) opět narušen proces vzpřimování.

Doporučení k nákupu podložky či hrazdičky pro dítě

  • Pokud chcete tuto pomůcku koupit velmi malému dítěti (cca od dvou měsíců), máte v plánu ho tam pokládat na bříško a podložku užívat i v době, kdy se bude umět samo čerstvě přetočit, pak volte neklouzavý materiál.
  • Když můžete, kupujte tyto pomůcky raději v kamenných obchodech, kde si můžete na materiál sáhnout.
  • Jistější je podložku umístit rovněž na neklouzavý podklad, např. koberec apod.
  • Jakmile je dítě v poloze na břiše, pak pokládejte hračky přímo na podložku či je zavěšujte přibližně v úrovni hlavičky dítěte. Je totiž důležité, aby bylo motivované k vertikalizaci, ale zároveň nedocházelo k nadměrnému záklonu hlavy a následně zhoršené funkci stabilizace celé páteře při pohledu na hračku zavěšenou příliš vysoko nad dítětem.
  • Spíše se vyhněte polštářkům a jiným podložkám, které mají „pomáhat“ dítěti ležícímu na břiše, aby si na tuto podporu samo nezvyklo a později ji automaticky nevyžadovalo.
  • Ani labilní podložky (např. ty naplněné vodou či vzduchem) nejsou pro tak malé děti příliš vhodné.

A co když už máte nevhodnou podložku doma?

Pokud máte doma již zakoupenou hrazdičku z ne příliš vhodného materiálu a pozorujete, že dítě na něm podklouzává, zkuste zjistit, jaký materiál je na druhé straně a jestli je možné ji použít i takto. Další variantou je využít (pokud jste vlastníky) nějakou Vaši podložku na cvičení, která má protiskluzový povrch.

Nezoufejte!

Jestliže už ale máte děti větší a tušíte, že jste se zmiňovanými doporučeními dříve neřídili (i když by to tenkrát bylo i vhodné, ale nikdo Vás na to nijak neupozornil), nemusíte se stresovat a ani zoufat.

Říct totiž, že má Vaše dítě nějaký zdravotní problém a určitě za to může ta nevhodná podložka či podlaha, by bylo velkým zjednodušením celé problematiky.

Za zdravotními potížemi obecně stojí jen ve velmi málo případech pouze jedna příčina. Bohužel, už je mnohem obtížnější stanovit, který z rizikových faktorů může být tou pomyslnou poslední kapkou, kdy pohár přeteče do podoby nějakého zdravotního problému.

Na maminky je kladen velký tlak

A i proto jsem zastáncem prevence a informovanosti 😊. Vím, že zvláště na maminky je v současnosti vyvíjen velký tlak, který často vychází z protichůdnosti různých doporučení a množství informací. Do toho všeho se obvykle přidává celodenní péče o dítě a o domácnost, nevyspání i snaha dělat vše na více jak 100% a nezřídka tak mnoho maminek zažívá stres.

I já jsem to měla podobně, a tak jsem hledala způsoby, jak vypjaté situace lépe zvládat. Osvědčila se mi zcela jednoduchá práce s dechem. Jak to vše funguje i přesný návod na provádění cvičení naleznete v příručce JAK LÉPE ZVLÁDAT STRES SNADNOU ZMĚNOU VAŠEHO DECHU. Příručku si zdarma můžete stáhnout ZDE.

S respektem k Vám i Vašim dětem,

Martina

Martina Závišková
Mojí profesí je probouzet v lidech zájem o vnímání vlastních pohybových návyků a rozkrývat příčiny jejich zdravotních potíží prostřednictvím pozorování těla, pohybu a emocí. Jsem fyzioterapeut a pracuji také jako certifikovaný lektor jógy. Ve své bakalářské a diplomové práci jsem se věnovala psychosomatickým souvislostem v pohybovém aparátu a od té doby mě toto téma nepřestává fascinovat. Více informací o mně zjistíte zde.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.