Cvičení z domu je velmi pohodlné a dnes i snadno dostupné. Nejen zimní počasí, ale i aktuální situace přímo vybízejí k hledání nejrůznějších instruktážních videí. Ta často přinášejí i jistou motivaci k domácímu jógování. Jenomže možností je nepřeberně a každým dnem vznikají další. Jak se v tom všem vyznat a podle čeho vlastně vybírat?
Je dobré si ještě před výběrem videa ujasnit některá fakta:
V první řadě je potřeba zhodnotit svůj aktuální zdravotní stav a také kondici. Většina volně dostupných videí je určena především zdravým jedincům. A to je důležité si uvědomit ještě před tím, něž se rozhodnete, že si například s bolestmi krční páteře půjdete zacvičit dle náhodně vybraného videa s vidinou toho, že by se bolest poté mohla sama vytratit.
Obvykle to nebývá zas až tak jednoduché. Mnohdy totiž můžete narazit na některé hojně se vyskytující jógové pozice (např. svíčka, pluh apod.), které tyto bolesti pravděpodobně ještě zintenzivní. A to určitě nebude příliš motivující pro Vaše další pokračování.
Tady se vyplatí poslouchat své tělo a rozhodně necvičit přes bolest! Pokud Vás trápí nějaké zdravotní potíže a chcete se józe věnovat, tak mrkněte na TENTO ČLÁNEK.
Dalším kritériem pro výběr vhodného videa je Vaše pokročilost. Pokud jste začátečník, pak pro Vás budou ideální trochu jiná videa než u lidí, kteří již nějakou dobu jógu praktikují a mají zkušenosti i s manuálním vedením lektora při úpravě dané pozice. Takže už tuší, na co si při cvičení mají u svého těla dávat pozor.
Když s jógou začínáte nejprve virtuálně, pak je dobré vybírat velmi důsledně. Bohužel, lektor Vás tady nemůže ručně navádět a upravovat prováděné pozice. Pokud nemáte zpětnou vazbu, pak existuje i vyšší riziko, že ne vše cvičíte zcela správně. Špatně zafixované pohybové stereotypy se pak mnohem hůře přeučují a mohou někdy působit i zdravotní potíže.
V tomto případě je tedy lepší volit pomalejší styly jógy (např. hatha, jóga pro zdravá záda apod.). Tady máte více času si pozici či pohyb lépe nacítit a zároveň korigovat.
S nastavením Vašeho těla do jednotlivých pozic může skvěle pomoci třeba zrcadlo, které si umístíte vedle sebe. Dále můžete také využít nahrávání videa a srovnat Vaše cvičení s předcvičujícím lektorem.
Video určené začátečníkům by mělo být zaměřené na provádění základních pozic a v co nejjednodušší formě. Lektor by měl klást důraz na opěrné body (jak správně nastavit ruce, kde umístit chodidla a jak je vhodně zatížit). Dále je důležité korigovat nastavení páteře, která by měla být ve výchozích pozicích (zvláště před rotačními pohyby!) co nejvíce napřímená.
Zpočátku klidně postačí, když se délka videa bude pohybovat kolem 30 minut čistého času cvičení (bez závěrečné relaxace). Je lépe cvičit krátce a častěji, než nárazově jednou týdně třeba 2 hodiny. Jestli nejste zvyklí cvičit pravidelně, pak se svaly snáze unaví a mohou se rychleji (hlavně při delších výdržích) přetížit.
Pokud se józe už nějaký ten čas věnujete, pak pro Vás výsledný výběr bude asi jednodušší. Možná že i některý z Vašich oblíbených lektorů má již předtočená jógová videa. Máte ale možnost objevit i jiné lektory a s nimi také další styly jógy nebo alespoň jejich odlišná provedení.
Když už máte osvojené jógové základy, pak můžete s klidem přejít i na dynamičtější a náročnější videolekce. Je ale dobré se neustále vracet k jednodušším pozicím a ty „vylaďovat“.
Kvalita je tady totiž mnohem důležitější než kvantita.
Lektor by tak měl ve videu začínat spíše jednoduššími pozicemi, jejichž obtížnost bude postupně zvyšovat. Opakovaně by měl upozorňovat na ty nejdůležitější korekce v držení těla. Zdůrazňovat důležitost kvalitní opory o dlaně či chodidla, vyzývat k plynulému dýchání (zvláště u náročnějších ásán, kde bývá častá tendence k dechovým zádržím!).
Osobně bych doporučila vyvarovat se některým „akrobatickým videokouskům“. I když mohou vypadat sebelákavěji a přímo vybízet k vyzkoušení toho, co všechno Vaše tělo vydrží, není potřeba riskovat zdravotní potíže.
Každý z nás má do jisté míry odlišnou anatomii těla a i to rozhoduje o tom, které pozice zvládneme lépe a které hůře. To platí samozřejmě i pro lektory. Není tedy potřeba se za každou cenu snažit dostat do všech možných ásán. Lektor by tak v tomto případě měl předložit jednodušší variantu nebo nějakou jinou alternativu v provádění dané pozice.
Skvělá videa jsou právě ta, kde Vám lektor nabídne více variant k provedení dané pozice tak, aby Vás při ní nic nebolelo. To, že je ve videu předcvičován např. zkřížený sed (turecký) ještě neznamená, že i Vy v něm musíte protrpět třeba úvodních 10 minut dechových technik.
Samozřejmě, nelze všechny možnosti daných pozic obsáhnout v jednom videu. Ale je určitě dobré zmínit alespoň jednu až dvě nejčastější modifikace tak, aby si každý mohl najít to, co je mu pohodlné.
I osobnost lektora má velký vliv na to, jak budete celé cvičení vnímat. Jeho vystupování a hlas by Vám měl být příjemný. Pusťte si tedy pár minut z videa jen k poslechu a posouzení jeho průběhu ještě před začátkem domácí lekce. Předejdete tím případnému pátrání po dalších videích a ztrátě času, který jste si na sebe vyhradili.
Pokud hledáte dostatečnou motivaci k pravidelnému cvičení v domácích podmínkách, pak mohou být dobrou variantou různé jógové videokurzy. Obzvláště, pokud jsou placené. Právě takto investované peníze mohou být jakýmsi závazkem vůči sobě samému.
V okamžiku, kdy objevíte někoho, jehož jógové vedení Vám vyhovuje, pak s ním můžete cvičit pravidelně a v ideálním případě pozorovat změny i pokrok ve Vašem cvičení.
Lekce by měly být uspořádány tak, aby Vás provedly od kvalitního zvládání základních pozic či nejrůznějších dechových technik k těm složitějším. Výhodou může být i to, že se k lekcím můžete opakovaně vracet a někteří lektoři Vám dokonce mohou (samozřejmě v rámci jejich kurzů) zodpovědět případné dotazy.
Zastávám názor, že dobrá lekce se nemusí vyznačovat kvanty nejrůznějších ásán v těch nejsložitějších provedeních, která na první pohled možná vypadají až neuvěřitelně. Taková videa mohou být sice velmi motivující, ale obvykle jen do doby, než se o podobné provedení pokusí „běžný smrtelník“. Následná frustrace pak bývá bohužel často nevyhnutelná (viz četné komentáře u mnoha takových videí).
Náročnější pozice vyžadují ke svému zvládnutí dostatek času, zkušeností a hlavně respektu k vlastnímu tělu. Tím lze také předejít případnému zranění během cvičení.
V jednoduchosti je síla a prostor otevírající mnohem snadnější cestu ke vnímání sebe sama.
Důležitou součástí, která bývá ve videích oproti běžným lekcím více opomíjena, je závěrečná relaxace. Není to stav nicnedělání nebo zahálení, který byste měli považovat za nedůležitý. Naopak. Měl by to být čas zaměření se na sebe a své tělo. Čas věnovaný pouze Vám, který umožňuje vychutnání si přítomného okamžiku bez toho, aniž byste cokoliv museli. Třeba i cvičit 😊 .
Čím lépe se totiž naučíte vnímat a naladit na své tělo, tím lépe se Vám posléze bude cvičit. A budete u toho také mnohem lépe vypadat!
A v tom spočívá tento paradox „nicnedělání“. Nehledě na to, že potřeba relaxace je důležitá i pro správnou funkci Vašich svalů.
S respektem k Vám i Vašemu tělu,
Martina